Manželé Eva a Ján bydlí v Praze v podnájmu. Paní Eva je doktorandka na vysoké škole, její příjem z doktorandského stipendia činí 5 500 Kč měsíčně, dále má příjem 100 000 Kč ročně z pronájmu nemovitostí, které zdědila a pronajímá je zemědělskému družstvu. Pan Ján má slovenské občanství, pracuje jako manažer hotelu v Praze, jeho čistý měsíční příjem činí 60 000 Kč. Úspory manželů činí 500 000 Kč, které mají uložené na termínovaném účtu. Manželé by si rádi pořídili v Praze byt, nemají ovšem k dispozici potřebnou hotovost ve výši 4 500 000 Kč.
Po pěti letech trvání smlouvy o úvěru se zemědělskému družstvu velmi dařilo a dohodlo se s paní Evou na koupi nemovitostí, které mu pronajímá. Získané finanční prostředky chce paní Eva použít také na splacení spotřebitelského úvěru na bydlení. Jaká je výše náhrady účelně vynaložených nákladů, kterou může věřitel požadovat v souvislosti s předčasným splacením? Předpokládejme, že manželům zbývá splatit ještě 2 000 000 Kč a částka úroků, kterou by měli ještě zaplatit do konce původní splatnosti, by činila 100 000 Kč.
Věřitel nemůže požadovat více než 20 000 Kč.
Věřitel může požadovat jakoukoliv výši náhradu účelně vynaložených nákladů, kterou řádně odůvodní.
Věřitel může požadovat maximálně 50 000 Kč.
Věřitel může požadovat maximálně 100 000 Kč.