Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru:
prohlašuje, že mu bylo k poskytování, resp. zprostředkování úvěru uděleno oprávnění, i když tomu tak není
uvádí jako přednost nabídky úvěru práva, která spotřebiteli vyplývají přímo ze zákona
používá v reklamě obvyklé reklamní přehánění („nejlepší úvěr na trhu" apod.)
uvádí u služby slova „zdarma", „bezplatně" apod., pokud spotřebitel musí za službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku