Paní Lenka Horká (41) žije se svým manželem Petrem Horkým (46) v rodinném domě v podhůří Beskyd. Společně vlastní společnost Otop, s. r. o., která se zabývá těžbou a zpracováním palivového dřeva. Oba dva jsou zároveň ve své společnosti zaměstnaní a jsou jejími jednateli. Manželé Horcí mají dva syny Tomáše (21) a Martina (15). Oba dva synové studují: Tomáš studuje lesnickou fakultu v Brně a Martin studuje gymnázium. Paní Horká má mzdu 40 000 Kč čistého, pan Horký má mzdu 30 000 Kč čistého. Společnost Otop, s. r. o., má celkem 10 zaměstnanců, dosahuje obratu kolem 15 000 000 Kč ročně a její zisk za posledních 5 let je v průměru 600 000 Kč ročně. Zisk společnosti manželé Horcí využívají částečně k investicím ve firmě a částečně si jej vyplácí na svoje potřeby – zejména na cestování. Standardně si vyplácí polovinu zisku firmy. Manželé Horcí říkají, že jim z jejich platů dohromady měsíčně zbývá kolem 10 000 Kč, které si odkládají na stáří a pro svoje děti. Na spořicích účtech tak mají dohromady 500 000 Kč, v doplňkových penzijních spořeních mají každý kolem 150 000 Kč a v podílových fondech mají 700 000 Kč. Dále mají hypotéku na dům ve výši 1 000 000 Kč se splátkou 6 000 Kč měsíčně.
Manželé Horcí mají příjem kromě svého zaměstnání ve své firmě a formou vyplaceného podílu na zisku ještě z pronájmu svých polí zemědělskému družstvu a pronájmu bytu v Kroměříži. Nedávno se byli zeptat na okresní správě sociálního zabezpečení na to, jak jsou na tom s případnými důchody (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí) a byli nepříjemně překvapeni, že by měli mnohem nižší důchody, než si mysleli. Které příjmy se jim počítají do vyměřovacího základu pro výpočet starobního důchodu?
Počítá se pouze s příjmem ze zaměstnání.
Vyměřovací základ se počítá z příjmu ze zaměstnání a z rozděleného zisku s. r. o., příjem z pronájmu bytu se nepočítá.
Příjem ze zaměstnání a příjem z pronájmu bytů. Rozdělený zisk z s. r. o. se nepočítá.
Vyměřovací základ se počítá ze všech jejich příjmů.