Marek Smrček (25 let) žije ve společné domácnosti s Evou Hrdličkovou (23 let). Marek je zaměstnaný jako montér stavebních jeřábů a jeho měsíční hrubý příjem je 35 000 Kč. Eva pracuje jako obchodní manažerka a její měsíční příjem činí 26 000 Kč. Oba spolu hospodaří a jejich společné měsíční výdaje jsou ve výši 19 000 Kč. Před rokem se rozhodli koupit rodinný dům, na který si půjčili u banky 2,5 mil. Kč se splátkou 9 105 Kč, délkou splácení 30 let a úrokovou sazbou na první fixační období 5 let ve výši 1,89 % p.a. Celkové výdaje včetně splátky hypotéky jsou tedy 28 105 Kč měsíčně. Nyní jsou bez finančních rezerv, protože měsíční úspory od doby koupě domu investovali do rekonstrukcí. Eva má 3 roky sjednané své investiční životní pojištění do 75 let, kde má sjednána pojištění pro následující pojistná nebezpečí: smrt z jakýchkoliv příčin s pojistnou částkou 100 000 Kč, závažná onemocnění s pojistnou částkou 100 000 Kč, hospitalizace s pojistnou částkou 600 Kč na den, trvalé následky úrazu se čtyřnásobnou progresí s pojistnou částkou 300 000 Kč, tělesné postižení úrazem s procentním podílem plnění z pojistné částky 100 000 Kč. U tohoto životního pojištění si Eva zvolila variantu bez možnosti výběru mimořádného pojistného v průběhu pojistné doby. Pojistné plnění nemusí být vinkulováno ve prospěch hypoteční banky.
Marek má jako montážní dělník sjednané následující rizikové životní pojištění: smrt invalidita III. stupně úrazem klesající po dobu 25 let s pojistnou částkou 2 mil. Kč a pracovní neschopnost nemocí i úrazem s pojistnou částkou 1 000 Kč/den s karenční dobou 45 dnů.
Jak velkou má mít Eva likvidní rezervu, aby nemusela sjednat pojištění pracovní neschopnosti po dobu 1 roku a zároveň si tak zajistila dostatek prostředků odpovídající stávající výši příjmů? U pracovní neschopnosti zaměstnance se obecně počítá s dávkou ve výši 60 % ze stávajícího měsíčního příjmu.
228 000 Kč.
84 000 Kč.
124 800 Kč.
312 000 Kč.