Svobodný třicetiletý MUDr. Koutný bydlí v nájemním bytě v Pardubicích a pracuje v místní nemocnici. Jeho čistý měsíční příjem činí 31 000 Kč. Měsíčně platí nájem 2 800 Kč, 480 Kč za elektřinu, 500 Kč za internet a k tomu měsíčně platí 500 Kč na doplňkové penzijní spoření a 1 000 Kč na stavební spoření. U své banky má poskytnuté povolené přečerpání ve výši 20 000 Kč, které moc nevyužívá, kreditní kartu s limitem 50 000 Kč, kterou využívá pravidelně, a měsíčně proto splácí 1 500 Kč. Dále má od nebankovního poskytovatele úvěr na nákup mobilního telefonu s tím, že splácí 1 000 Kč měsíčně po dobu cca 3 měsíců (zbývá ještě 15 měsíců), a u banky si půjčil peníze na vybavení domácnosti ve výši 250 000 Kč, v tomto případě splácí 5 180 Kč (úroková sazba 8,9 % p.a.) po dobu 1 roku a další 4 roky splácení má ještě před sebou. Pan Koutný Vás oslovil jako svého poradce s tím, že si chce půjčit 150 000 Kč na koupi nějakého staršího vozu a nechce využít leasing.
Po půl roce po poskytnutí úvěru za Vámi pan Koutný přijde s pocitem, že se mu zdají jeho měsíční splátky příliš vysoké, a prosí, zda by s tím nešlo něco udělat. Jak situaci nejvhodněji vyřešíte?
Sdělíte klientovi, že jste mu pomohl získat úvěr, který chtěl, a teď musí splácet.
Doporučíte klientovi konsolidaci úvěru z kreditní karty, úvěru na mobilní telefon, úvěru na vybavení domácnosti a úvěru na automobil tak, aby se mu ideálně neprodloužila doba splácení, ale díky nižší úrokové sazbě se mu snižily měsíční splátky.
Nabídnete klientovi další úvěr.
Doporučíte klientovi konsolidaci úvěru z kreditní karty, úvěru na mobilní telefon, úvěru na vybavení domácnosti a úvěru na automobil tak, aby se mu prodloužením doby splácení snížily měsíční splátky.