Důchodkyně paní Jana (63 let) by si ráda ve svém bytě pořídila nová okna v hodnotě 70 000 Kč. Ze svých úspor použije 20 000 Kč, zbývající část by financovala prostředky ze spotřebitelského úvěru. Paní Jana si stále přivydělává. Vedle starobního důchodu ve výši 15 200 Kč má ještě pravidelný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 1 000 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje paní Jany včetně splátky poskytnutého úvěru by činily 8 500 Kč (žádné další závazky paní Jana nemá).
Tři měsíce po poskytnutí úvěru se paní Jana dozvěděla z vyúčtování, že má velký nedoplatek na elektřinu ve výši 14 000 Kč, proto je zřejmé, že výměna oken byla na místě. Po zaplacení nových oken jí ke dni vyúčtování elektřiny zbyla finanční rezerva ve výši 7 000 Kč. Měsíčně je po úhradě splátky úvěru schopna ušetřit cca 5 000 Kč. Jak by se měla paní Jana snažit situaci řešit?
uhradit celý nedoplatek z finanční rezervy, měsíčního přebytku finančních prostředků a prostředků určených na splátku spotřebitelského úvěru. Jeden měsíc nesplácení úvěru poskytovatel úvěru nijak postihovat nebude
využít k úhradě celého nedoplatku kontokorent
vzít si na úhradu celého nedoplatku spotřebitelský úvěr bez nutnosti dokládání příjmů s krátkou dobou splatnosti
dohodnout se na splátkovém kalendáři s dodavatelem elektřiny tak, aby byla schopna uhradit co největší část nedoplatku z prostředků, které ji měsíčně zbývají, a nemusela využít celou svou finanční rezervu